:::PSYCHOFIZYOLOGIE EXTRÉMU:::

PhDr. Vladimír Kebza, psycholog ze Státního zdravotního ústavu, připomíná, že extrémní okolnosti vyvolávají stres, stav, kdy se organismus připravuje na boj. Zrychluje se puls i dech, zvyšuje se krevní tlak, svalové napětí i frekvence mozkových vln. Nadledvinky začnou produkovat adrenalin, noradrenalin a kortizol. Z jater se uvolňuje krevní cukr k okamžitému získávání energie, z tukových tkání se spaluje tuk "do zásoby". Mozek uvolňuje endorfiny, přirozené opiáty, které mají tlumit utrpení spojené s případným zraněním či smrtí.

"U člověka k tomu v případě chtěného stresu přistupuje ještě možnost uplatnit rozumové přesvědčení, že se vlastně nemůže nic stát a že extrémní situaci lze s úspěchem překonat. Psychologický účinek chtěného stresu může být dvojí: Vyjímečnost situace vyvolává stav změněného vědomí, překročení tradičního vnímání prostoru a času podobně jako třeba u jogínské meditace. Dosažení nebo někdy i krátkodobé překročení hranice vlastních možností pak dokáže osobnost psychicky očistit a naplnit sebedůvěrou pro další život."
MAGAZÍN DNES + TV - František Houdek